Dřevo může dosáhnout pevnosti oceli. Vařením v roztoku hydroxidu sodného NaOH a siřičitanu sodného Na2SO3 rozpustíme část ligninu a hemicelulózy, takže podlí nejpevnější části, polysacharidu celulózy, výrazně vzroste. Jde o velmi podobný proces, jakým začíná výroba papíru. Rozdílné je až stlačování na pětinu původní tloušťky za teplotky kolem 65 oC, čímž dosáhneme destrukce buněčných stěn. Řetězce celulózy přijdou do těsného kontaktu a strukturu materiálu zpevní nově vznikající vodíkové můstky mezi nimi. Na snímku elektronového mikroskopu vidíme rozdíl mezi normální strukturou dřeva (nahoře) a dole po jeho zhutnění (foto University of Maryland).
Pevnost upraveného dřeva je srovnatelná s ocelí i titanovými slitinami, avšak spotřeba energie na výrobu je výrazně nižší. V první fázi výroby ho lze ohýbat i tvarovat. Liangbing Hu, vedoucí týmu vynálezců z University of Maryland, doplňuje: „Měkká dřeva jako balza nebo smrk, která rostou rychle s menšími nároky na prostředí, mohou v nábytkářství nebo stavebnictví nahradit tvrdá dřeva jako teak.“
Leopold Kyslinger 12.2.2018: To je ovšem dost starý poznatek. Pamatuji si, že tenhle postup se používal v Mikovu na výrobu střenek kuchyňských nožů někdy v šedesátých letech.
13.2.2018: Koukal jsem se na nože Mikov, které mám po rodičích. Budou tak z šedesátých let. Jejich střenky rozhodně pevnost oceli nemají. Je to takové pevnější dřevo. Možná stlačovali málo.
